Jen po hmatu

Napsal/a Karel Giebisch dne 12.09.2013 o 18:39


Zrak je smysl, který je využíván denně. Ale co dělat v případě, když o zrak přijdeme? Nemůžeme se dívat, co se kolem nás děje, nevíme, jak vypadají známá místa, která denně navštěvujeme, nemáme představu o tom, co je to krunýř želvy a řadu dalších věcí, které si můžeme očima prohlédnout. Bez zraku nejsme schopni chodívat samostatně na neznámá místa, ale jen tam, kde to důvěrně známe, musíme být o mnohem více opatrnější při přecházení po přechodu, protože se nemůžeme rozhlédnout kolem sebe, jestli zrovna nejede nějaké auto. Bez zraku je život složitější a mnozí lidé si nedovedou vůbec představit, co prožívají ti, kteří zrakem nevládnou a to ani v případě, když s nevidomými lidmi pracují např. ve školách či jiných zařízeních, které nabízejí nevidomým různé služby.
Nemáme-li k dispozici tak důležitý smysl, jako je zrak, je potřeba využívat jiné smysly, které se nám daleko více rozvinou. Jedná se především o sluch, hmat a čich. Když nevidomý člověk přechází ulici, musí se zastavit a bedlivě se zaposlouchat, jestli nejede nějaký dopravní prostředek či jestli semafor, podle speciálních klapavých zvuků, je-li touhle zvukovou signalizací opatřen neoznamuje, že je zelená. Zvuky jsou pro nevidomé velice důležité, protože podle nich se dokážou orientovat tak, jako lidé, kteří se dívají kolem sebe pomocí zraku, který nevidomým chybí.
Nevidomý člověk kromě sluchu musí využívat i hmat, který je rozvinut podobně, jako citlivější sluch. Hmat jsou pro nevidomého oči, protože pomocí hmatu nevidomí člověk poznává své okolí, lidi kolem sebe, ale i předměty, které se v jeho blízkosti nacházejí. Hmat je u těchto osob tak citlivý a jemný, že se to nedá popsat slovy.
Nyní se konečně dostáváme k jádru věci, o němž jsem chtěl hovořit. Vy, kteří vidíte si svět nevidomých nedokážete ani při nejmenším představit. A právě pro to byla vytvořena speciální výstava, na níž si vyzkoušíte život bez zraku. Já sám, ač jsem nevidomý, jsem se téhle výstavy účastnil a i pro mě to byl nezapomenutelný zážitek. Abyste se mohli této výstavy účastnit, musíte mít obrovskou odvahu, protože na výstavě nebudete vůbec nic vidět a budete odkázání na smysly, které jsou nevidomým tak známé, ale kterým vidící lidé nevěnují mnoho pozornosti, i když jim mohou v určitých chvílích být velice užitečné. Jedná se o sluch a hmat.
Celá výstava probíhá v naprosté tmě za přítomnosti nevidomého průvodce, který vás výstavou provází. oporu vám dělá natažené lano, které je tzv. vodící lištou. Nataženého lana se přidržujete, abyste se v temnotě neztratili, ale hlavně nenarazili do předmětů, které jsou po místnosti rozmístěné. V průběhu výstavy slyšíte kolem sebe zvuky města Olomouce, např. zvuky městského orloje, jedoucí auta, tramvaje, klapající zvuky semaforů apod. Po cestě na vás čeká i překážková dráha, která spočívá v tom, že hlavně podle svých rukou, podle hmatu musíte obejít několik nastražených překážek, s nimiž se můžete setkat i běžně na ulici, jako je např. cedule před obchodem, dopravní značka atd.
Více do podrobností výstavu popisovat nebudu, protože byste na ni již nemuseli chodit, kdybych vám popsal, s čím vším se na výstavě můžete setkat. Ještě dodám, že si pomocí svých rukou, pomocí hmatu můžete zjistit, jak vypadají nějaké známé budovy v městě Olomouci.
Po celou dobu výstavy nepoužijete zrak. Ale budete se orientovat jen po hmatu. Zažijete pravý, nefalšovaný svět nevidomých lidí, v němž se pohybujeme denně. Vy tento svět poznáte na nějakou dobu. Ale mi jsme si na něj museli zvyknout, protože v něm žijeme pořád. Věřím, že díky této výstavě teprve poznáte jaké to je, když ztratíte zrak. Uvědomíte si to, co byste si za normálních okolností nikdy nepřipustili. Zjistíte, jak žijí nevidomí lidé a teprve pak, až si výstavou projdete se na nevidomé budete dívat v jiném světle. To mi věřte.
Máte dostatek odvahy a chcete svět nevidomých lidí prožít? Pak stačí, když si zarezervujete termín prohlídky na:
www.neviditelnaolomouc.cz
a zažijte svět jen po hmatu. Uvidíte, že na tento zážitek nikdy nezapomenete a na nevidomé lidi změníte názor.
Závěrem tohoto článku o speciální výstavě v Olomouci pro nevidomé jsem si dovolil položit otázku nevidomé průvodkyni ohledně výstavy a jednomu účastníkovy výstavy. I jejich odpovědi vás přesvědčí, abyste si výstavu zkusili zažít na vlastní kůži.
Jaké byly vaše pocity při průběhu výstavy?
účastník: Na výstavě mi došlo, že nemám jinou možnost, než se spolehnout na hmat a sluch. Zrak mi nebyl k ničemu. Ze začátku to byl pro mě trochu šok, ale pak jsem si výstavu plně užila.

Jaké máte pocity, když provádíte na výstavě?
průvodce: Jsem šťastná, že mohu lidem v temné části výstavy oplatit pomoc, kterou mi oni poskytují venku, když potřebuji.